Marek 2,18-22

Ekumenický
18 Učedníci Janovi a farizeové se postili. Přišli k němu a ptali se: „Jak to, že se učedníci Janovi a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?“ 19 Ježíš jim řekl: „Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit. 20 Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom, v ten den, se budou postit. 21 Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ten přišitý kus vytrhne, nové od starého, a díra bude ještě větší. 22 A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno roztrhne měchy, a víno i měchy přijdou nazmar. Nové víno do nových měchů!“

Studijní
Janovi učedníci a farizeové se právě postili. I řijdou k němu a říkají: “Proč se janovi učedníci a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?” Ježíš jim řekl: “Mohou se svatebčané postit, když je ženich s nimi? Dokud mají ženicha s sebou, nemohou se postit. Přijdou však dny, kdy jim bude ženich odebrán, a tehdy v onen den se budou postit.” “Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ta výplň odtrhne, nové od starého, a trhlina se ještě zhorší. A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno ty měchy roztrhne a víno se vylije a měchy se zničí. Ale mladé víno se má dávat do nových měchů!”

Evangelia

Mt 9,14-17
Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a ptali se: „Jak to, že my a farizeové se postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?“ Ježíš jim řekl: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom se budou postit. Nikdo nezalátá starý šat záplatou z neseprané látky; nebo se ten přišitý kus ze šatu vytrhne a díra bude ještě větší. A mladé víno se nedává do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Nové víno se dává do nových měchů, a tak se uchová obojí.“

Lk 5,33-39
Oni mu řekli: „Učedníci Janovi se často postí a konají modlitby, stejně tak i učedníci farizeů; tvoji však jedí a pijí.“ Ježíš jim řekl: „Můžete chtít, aby se hosté na svatbě postili, když je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom, v těch dnech, se budou postit.“ Řekl jim i podobenství: „Nikdo neutrhne kus látky z nového šatu a nezalátá jím starý šat; jinak bude mít díru v novém a ke starému se záplata z nového nehodí. A nikdo nedává mladé víno do starých měchů; jinak mladé víno roztrhne měchy, samo vyteče a měchy přijdou nazmar. Nové víno se musí dát do nových měchů. Kdo se napije starého, nechce nové; řekne: ‚Staré je lepší.‘“

Výklad

Ježíš vysvětloval, že pokud se někdo postí jenom proto, aby udělal dojem na druhé, nepochopil vůbec nic. (PŽ:M)

Hříšníci hodují , ale spravedlní v obraně vlastní spravedlnosti se postí. Neznají lásku. Jsou zcela zaměřeni na to, aby si ji zasloužili, a neuvědomují si, že zasloužená láska není ani nezjištěná, ani láska. Vyčleňující se svou snahou lásku “dobýt”. (NEpM)

Janovi učedníci hledí do budoucnosti (očekávají Mesiáše), Farzeové hledí do minulosti (řídí se Zákonem). Oba tábory přehlíží přítomného Ježíše. (NEpM)

Pro záplatu použité řecké slovo znamenající Plnost. Nejde o kousek novosti, ale o plnost nového. Nové stvoření. (NEpM)

Nejedná se o nějaký předepsaný post, ale o post, který si dobrovolně brali na sebe někteří farizeové. Ti se pohoršují že se druzí nepostí s nimi (něco jako náš pátek). VEsM
Přirovnání je účinné především pro Janovy učedníky, když Jan označil Ježíše jako ženicha a sebe jako svého přítele. VEsM

Nová doba vyžaduje i nové formy zbožnosti. Vtěsnat nového ducha do starých forem zničí obojí. Je třeba nového smýšlení bez předsudků. VEsM

“Pro Ježíše se půst stává něčím okrajovým a druhořadým, protože největší význam má srdce člověka a jeho ochota přijmout Boží slovo.” LD6

Odkazy

Lv 19,9-10
Až budete ve své zemi sklízet obilí, nepožneš své pole až do samého kraje a nebudeš paběrkovat, co zbylo po žni. Ani svou vinici úplně nevysbíráš, nebudeš na své vinici paběrkovat spadaná zrnka; ponecháš je pro zchudlého a pro hosta. Já jsem Hospodin, váš Bůh.

Dt 23,25-26
Když vejdeš do vinice svého bližního, smíš se najíst hroznů dosyta podle libosti, ale nebudeš nic dávat do nádoby. Když vejdeš do obilí svého bližního, smíš si rukou natrhat klasů, ale nebudeš obilí svého bližního žnout srpem.

Mt 6,16
A když se postíte, netvařte se utrápeně jako pokrytci; ti zanedbávají svůj vzhled, aby lidem ukazovali, že se postí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu.

Mt 25,1
Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi.

Jan 3,26-30
Přišli k Janovi a řekli mu: „Mistře, ten, který byl s tebou na druhém břehu Jordánu, o němž jsi vydal dobré svědectví, nyní sám křtí a všichni chodí k němu.“ Jan odpověděl: „Člověk si nemůže nic přisvojit, není-li mu to dáno z nebe. Vy sami jste svědkové, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem vyslán jako jeho předchůdce. Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz, upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas. A tak je má radost dovršena. On musí růst, já však se menšit.

Jan 16,19-20
Když veslovali asi pětadvacet nebo třicet stadií, spatřili Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k lodi; zmocnil se jich strach. On však jim řekl: „Já jsem to, nebojte se!“

Sk 1,7-9
Řekl jim: „Není vaše věc znát čas a lhůtu, kterou si Otec ponechal ve své moci; ale dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země.“ Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel.

Sk 13,2-3
Když konali bohoslužbu Pánu a postili se, řekl Duch svatý: „Oddělte mi Barnabáše a Saula k dílu, k němuž jsem je povolal.“ A tak po modlitbách a postu na ně vložili ruce a vyslali je k dílu.

Poznámky

Podle Lv 19,9-10 a Dt 23,25 víme, že židovští rolníci nechávali okraje polí nesklizené, aby si kolemjdoucí nebo chudí mohli natrhat klasy. (PŽ:M)

Nemáme doklad o tom, že by byl v předkřesťanském judaismu mesiáš označován jako ženich. SC:EpM

Lukáš ukazuje na neslučitelnost starého a nového (Lk 5,33-39). Marek píše o uchování obojího současně. SC:EpM

Šlo zde o půst dobrovolný, den který se farizeové postili. Podobně jako pátek u dnešních křesťanů. VEpM

V rabínské literatuře byl vyjádřen radostný charakter dnů mesiáše jako přirovnání svatebního veselí. VEpM

Půst je předepsát jednou do roka na den smíření (Lv 16,29; 23,29). Ten na který zde Farizeové narážejí je půst dobrovolný, ale běžný. Jako katolický pátek od masa. JvEpM

I farizeové uznávají přerušení postu v době svatby. Ženich ale nebylo typické označení pro Mesiáše. VEpM

“Židokřesťanství je určitým nebezpečím, které je přítomné v každé dějinné epoše života církve; spočívá totiž v institucionalizaci milosti a víry, ve snaze kodifikovat Boží vůli do předpisů, nařízení, zákonů, praktik, rituálů a tradic a posléze zapomenout na Boží vůli, z níž všechno toto vlastně vyšlo, a pevně se přimknout k těmto předpisům a tradicím, a to i díky jejich absolutizování, či dokonce vytváření nových model z nich.” Slovo a Život s176

Příspěvek byl publikován v rubrice Biblická východiska. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.