Evangelium Mk 1,9-11
9 V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn. 10 Vtom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj. 11 A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“
Evangelia
Mt 3,13-17
Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on mu bránil a říkal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?“ Ježíš mu odpověděl: „Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všecko, co Bůh žádá.“ Tu mu Jan již nebránil. Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.“
Lk 3,21-22
Když se všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe a Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“
Jan 1,32-34
Jan vydal svědectví: „Spatřil jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm. A já jsem stále nevěděl, kdo to je, ale ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: ‚Na koho spatříš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým.‘ Já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Syn Boží.“
Odkazy
Žl 2,7
Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.
Iz 24,17-20
Postrach, propast, past na tebe, obyvateli země! Kdo uteče před hlučícím postrachem, padne do propasti, a kdo vyleze z propasti, do pasti se lapí, otevřou se nebeské propusti shora a budou se třást základy země. Země se rozlomí, země se rozkymácí, země se rozpadne. Země se rozvrávorá, bude jak opilec, bude se zmítat jako budka. Dolehne na ni její nevěrnost, i padne a už nepovstane.
Iz 42,1
„Zde je můj služebník, jehož podepírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodům.
Iz 63,11.19
Avšak jeho lid se rozpomínal na dny dávné, na dny Mojžíšovy. Kde je ten, jenž vyvedl je z moře s pastýři svých ovcí? Kde je ten, jenž do nitra mu vložil svatého ducha svého?
My jsme tvoji odedávna. Jim jsi nepanoval, nazýváni nebyli tvým jménem. Kéž bys protrhl nebesa a sestoupil dolů, hory by se před tvou tváří potácely.
Iz 64,1
Jako když oheň spaluje suché roští a uvádí do varu vodu, tak dáš poznat svým protivníkům své jméno. Pronárody se budou před tebou chvět.
Mdr 2,12-20
„Počíhejme si na spravedlivého, k ničemu nám není, jen se protiví našim činům a vytýká nám prohřešky proti Zákonu, viní nás ze zrady na našem vychování. Honosí se, že došel poznání Boha, a sám sebe nazývá Hospodinovým služebníkem. Stal se obžalobou našeho smýšlení, je nám na obtíž i jenom na něj pohledět, protože jeho život se nepodobá životu druhých a jeho chování je úplně odlišné. Má nás za zvrhlé a vyhýbá se našim cestám jako nečistým. Blahoslaví smrt jako konečný úděl spravedlivých a vychloubá se, že jeho otcem je Bůh. Pohleďme, zda jsou jeho řeči pravdivé, a přezkoumejme, jak to s ním nakonec dopadne. Jestliže spravedlivý je Božím synem, Bůh se ho ujme a vytrhne ho z rukou protivníků. Vyzkoušejme ho tupením a mučením, ať poznáme jeho mírnost a přesvědčíme se o jeho trpělivosti. Odsuďme ho k potupné smrti, zda dojde zastání, jak říká.“
Ez 1,1
Třicátého roku ve čtvrtém měsíci , pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi přesídlenci u průplavu Kebaru, otevřela se nebesa a měl jsem různá vidění od Boha.
Mk 3,29
Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem.“
Mk 9,7
Tu přišel oblak, zastínil je a z oblaku se ozval hlas: „Toto jest můj milovaný Syn, toho poslouchejte.“
Mk 13,11
Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý.
Mt 15,38
Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
Jan 1,51
A dodal: „Amen, amen, pravím vám, uzříte nebesa otevřená a anděly Boží vystupovat a sestupovat na Syna člověka.“
Zj 19,11
A viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý kůň, a na něm seděl ten, který má jméno Věrný a Pravý, neboť soudí a bojuje spravedlivě.
Synovství
Gn 6,2.4
jak půvabné jsou dcery lidské, a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo.
Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy, ba ještě i potom. To jsou ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní.
Jb 1,6
Nastal pak den, kdy přišli synové Boží, aby předstoupili před Hospodina; přišel mezi ně i satan.
Jb 38,7
zatímco jitřní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol?
Žl 89,7
Vždyť kdo v oblacích se může Hospodinu rovnat? Kdo z Božích synů se podobá Hospodinu?
Ex 4,22
Potom faraónovi řekneš: Toto praví Hospodin: ‚Izrael je můj prvorozený syn.
Oz 11,1
Když byl Izrael mládenečkem, zamiloval jsem si ho, zavolal jsem svého syna z Egypta.
Žl 2,7
Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.
2Sam 7,12-14
Až se naplní tvé dny a ty ulehneš ke svým otcům, dám po tobě povstat tvému potomku, který vzejde z tvého lůna, a upevním jeho království. Ten vybuduje dům pro mé jméno a já upevním jeho královský trůn navěky. Já mu budu Otcem a on mi bude synem. Když se proviní, budu ho trestat metlou a ranami jako kteréhokoli člověka.
Sir 4,10
Sirotkům buď otcem a jejich matce nahraď muže. Tak budeš jako syn Nejvyššího, bude tě milovat více než tvá matka.
Mdr 2,13-18
Honosí se, že došel poznání Boha, a sám sebe nazývá Hospodinovým služebníkem. Stal se obžalobou našeho smýšlení, je nám na obtíž i jenom na něj pohledět, protože jeho život se nepodobá životu druhých a jeho chování je úplně odlišné. Má nás za zvrhlé a vyhýbá se našim cestám jako nečistým. Blahoslaví smrt jako konečný úděl spravedlivých a vychloubá se, že jeho otcem je Bůh. Pohleďme, zda jsou jeho řeči pravdivé, a přezkoumejme, jak to s ním nakonec dopadne. Jestliže spravedlivý je Božím synem, Bůh se ho ujme a vytrhne ho z rukou protivníků.
Poznámky
To co se odehrálo po Ježíšově křtu, bylo mezi nebem a Ježíšem (ostatní neviděli/neslyšeli). (NZ2)
Nesestupuje v podobě holubice ale po způsobu holubice. (NZ2)
U židů synovství není jen o fyzickém původu, ale i obecnější (avšak silné) sounáležitosti. (NZ2)
Ježíš Boha vždy označuje jako Otce. (NZ2)
Byl Ježíš Janovým posluchačem a žákem? (JvEpM)
Ježíš u Marka nekřtí v Duchu svatém. Jen dvakrát se Marek zmiňuje o Duchu svatém, 3,29; 13,11. (SP:EpM)
Klíčový prvek je sestupování Ducha, nikoliv podobnost s holubicí. (SP:EpM)
Mnoho židů Nazaretem opovrhovalo, protože tam sídlila předsunutá římská stráž. (PŽ:M)
Mapa začátku Ježíšovy činnosti. (PŽ:M)