Úklid aneb co tu mám

Po převzetí chaty jsem opět žasl, kolik toho mohou lidé nastřádat. Začal úklid. Domluvil jsem se s dosavadními majiteli, že nemusí všechno uklidit, že to přeberu sám. Tiše jsem doufal v nalezení pokladu. 

Ano, je toho spousta. Staré motory, napůl rozebrané čerpadla, sekačky… spousta hřebíků, desek, kabelů… kolik z toho asi funguje? Dokonce tři rozbrušovačky, na kterých jsem chtěl ušetřit. Ale jedna věc je, že tam ta věc leží a druhá jestli nebo jak dobře funguje. 

Všechno ven, roztřídit na tři hromady. Vyhodit, nechat, promyslet. Tu pro mě zajímavější část: ještě prozkoušet a najít tomu nové místo. Tu méně zajímavou: prozkoumat a nabídnout druhým. Kamarádům nebo internetům. Tak jsem dostal pár stovek za starší televizi, televizní anténu,… 

Úklid se vyplatilo začít z jednoho místa, třídit na tři hromady (vyhodit/nechat/promyslet) a věcem hledat jejich nové místo. Nevyhnul jsem se přendávání, věci migrují, ale to vždycky, když se pro ně najde lepší místo. Tak ale vím, co mám a co ještě musím dokoupit. 

Některé věci mi úplně chybí (struhadlo, funkční rozbrušovačka,…) jiné mi sice nechybí, ale potřebují údržbu (nové násady hrábím, struna do sekačky). A taky můžete počítat s tím, že i ty na pohled funkční věci mohou být dost staré nebo zanedbané, takže třeba brzy odejdou (zlomí se rýč napříč, přestane fungovat vodárna,…). Je to pestré, buďte připraveni na výdaje.

O všechno co máte, se musíte starat, nebo to mít přestanete.

Příspěvek byl publikován v rubrice Tarwa 791. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.